Geofyzikální průzkum

02.03.2014

Používání geofyzikálních metod

Geofyzikální průzkum byl v ČSSR od 2. svět. války  soustředěn především do vyhledávání rudních ložisek. Dokumentují to přiložené fotografie, průzkum cínové mineralizace v okolí J. Hradce (1979), dále pak ověřování polymetalického zrudnění a zlata na Rožmitálsku (1982).

V polovině 80tých let 20. stol.  dospěla SPK (státní plánovací komise) k celkem rozumnému závěru, že surovinová soběstačnost ČSSR je neudržitelná a financování rudního průzkumu bylo zastaveno. Geofyzikální práce se začaly ve zvýšené míře uplatňovat v hydrogeologii, inženýrské geologii, průzkumu nerud a např. i v archeologii.

Průzkumné metody se také vyvíjejí, nároky na měřící aparatury se neustále zvyšují, ale ne vždy nové metody přinášejí odpovídající lepší výsledky. Mezi spolehlivé veterány geof. průzkumu náleží stále stejnosměrné geoelektrické metody založené na sledování měrného odporu geologického podloží.

Na poslední fotografii (2001) je příklad  terénního měření stejnosměrnou metodou kombinovaného odporového profilování (KOP) aparaturou GEVY 100 a MIMI II při strukturním mapování geologického podloží pro potřeby hydrogeologie.

Geofyzikálních metod se využívá i ve stavebnictví. Běžně se při korozním průzkumu stanovuje např. cizí proudové pole v zemi (tzv. bludné proudy) při stavbě mostů nebo při ukládání železobetonových nebo ocelových liniových zařízení do země.